
Většina projektů s Claude Code začíná skvěle. Vytvoříte čistý soubor CLAUDE.md, napíšete pár jasných instrukcí a AI agent odvádí přesně to, co po něm chcete.
Pak ale projekt začne růst. Pravidla, doménové znalosti, stav relace i definice agentů se postupně nasypou do toho jediného souboru. Claude se najednou začne chovat nekonzistentně. A ve chvíli, kdy projekt převezme jiný člen týmu, musí agentovi začít vysvětlovat všechno od nuly.
Tohle není problém kvality promptů. Je to problém architektury souborů.
V Ninjabotu stavíme AI nástroje a automatizace tak, aby firmám šetřily čas a přinášely skutečný výkon. Abychom eliminovali chybovost a zajistili, že AI agent podává stejný výkon první i devadesátý den, přešli nahodile vytvořené soubory na systém.
Pokud chcete zamezit tomu, aby AI postupně ztrácela kontext nebo měnila své chování, musíte od sebe striktně oddělit tři věci:
Když smícháte stav, kontext a pravidla do jednoho souboru, LLM model při každém spuštění re-interpretuje všechno znova.
Základem námi používané architektury je rozdělení do 8 složek v adresáři .claude/
(který leží přímo v kořenu projektu vedle souboru CLAUDE.md).
Tři hlavní pilíře tvoří:
rules/ (Jak se má chovat?)context/ (Co má vědět?)memory/ (Kde v procesu se nachází?).gitignore.Na tento základ se pak podle potřeby vrství dalších 5 složek: schemas/
commands/
agents/
skills/
protocols/
Oddělení prvních tří ale vyřeší 90 % problémů s konzistencí.
Samotný soubor CLAUDE.md slouží výhradně jako rozcestník. Pokud se vám jeho obsah nevejde na obrazovku notebooku bez skrolování, je příliš dlouhý.
Nezapomeňte v kořenu .claude/ vytvořit soubor settings.jsonpro definici oprávnění (jaké nástroje a cesty může agent používat) a settings.env.json, abyste si omylem neprotlačili vývojářské chování do produkce.
Propojení s GitHubem funguje tak, že veškerou strukturu složek .claude/ i soubor CLAUDE.md nahrajete do svého GitHub repozitáře, který následně v rozhraní Claude připojíte k vašemu Claude Project (přes Project Settings -> Attach Repository). Repozitář se tím stane jediným sdíleným „mozkem“ celého týmu: vývojáři při práci s Claude Code v terminálu provádějí lokální úpravy a klasicky je verzují přes Git (git commit a push), zatímco ostatním členům týmu stačí stáhnout nejnovější kód (git pull) nebo v rozhraní Claude kliknout na tlačítko „Sync“, čímž zajistíte, že AI agent i všichni vývojáři pracují vždy se stejně aktuálními pravidly a kontextem.
Při čištění a nastavování AI vývojů u klientů vídáme stále stejné chyby:
rules/, protože jim to připadá jako instrukce. Není. Než tam soubor dáte, ptejte se: Říká to agentovi, jak jednat, nebo co má vědět? Pokud je to znalost, patří do context/.memory/ za databázi: Složka memory/ slouží pouze pro zjištění pozice v procesu. Pokud má informace přežít restart relace, přesuňte ji do context/.CLAUDE.md: Přidání podsložek nepomůže, pokud v kořenovém CLAUDE.md stále držíte 400 řádků instrukcí. Používejte ho jako rozcestník, ne jako odkladiště..cursorrules není v rozporu se složkami v .claude/.context/ v lidsky čitelné podobě. Netradiční nebo netechničtí členové týmu tak mohou upravovat podklady k projektu, aniž by museli otevírat terminál.Analytici z Gartneru předpovídají, že do roku 2027 selže téměř 40 % projektů zaměřených na AI agenty. Důvodem ale nebývá selhání technologie. Týmy většinou vypustí agenty do světa dříve, než vůbec zdokumentují své interní procesy – a nelze automatizovat workflow, které neexistuje.
Oddělení informací, pravidel a stavu je nejrychlejší cesta k tomu, jak z AI agentů udělat stabilního a spolehlivého člena týmu.
Chcete nasadit funkční AI automatizace a prodejní nástroje bez zbytečného chybování?
Můžeme se potkat na bezplatné schůzce.